Bohuslav Sobotka
Filtre
Česká republika teď bude od července předsednickou zemí Visegradské skupiny.
My jsme nainvestovali velké peníze, veřejné peníze, do nové vědecké infrastruktury v České republice. Využili jsem na to evropské fondy. Máme víc než čtyři desítky nových vědecko-výzkumných center.
Česká republika skutečně díky Operačnímu programu Věda a vývoj pro inovace vystavěla (.pdf) na 48 vědecko-výzkumných center. Podle analýzy ministerstva školství je 32 z nich již kompletně dokončeno, do budoucna navíc ministerstvo plánuje do center vědy dále investovat. Část z nich byla již také podrobena evaluaci (celkem 17 center,) zbytek bude podle plánu evaluován do konce roku. Seznam všech 48 center najdete zde, je třeba sečíst projekty z první a druhé prioritní osy.
Jak dokládají data Úřadu pro výzkum, vývoj a inovace za roky 2012 - 2015 (.pdf) , v roce 2012 putovalo na tuto oblast 26 619 694 000 Kč (2,5% rozpočtu), o rok později pak 26 117 774 000 Kč (2,4% rozpočtu), v roce 2014 to bylo 26 635 306 220 (2,4% rozpočtu) a v roce 2015 jde o 26 905 375 532 Kč (2,4% rozpočtu.)
Jejich udržitelnost však ministerstvo školství vidí jako problém, který je třeba do budoucna řešit.
Řada zemí ve střední Evropě, když se podívám tak Visegrad, pravděpodobně nejvíce Slovensko a Maďarsko jsou ve velmi složité a citlivé situaci právě z hlediska diverzifikace tras a diverzifikace zdrojů.
Podle materiálu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsou země V4 skutečně zranitelnější vůči výpadkům dodávek zemního plynu z Ruska, nežli většina EU. Podle dat citovaných v tomto dokumentu pokrývá ČR svou spotřebu zemního plynu ruským plynem z 99 %, Slovensko z 95 %, Maďarsko z 89 % a Polsko z 53 %. Co se týče diverzifikace tras, ČR má od roku 1997 možnost čerpat plyn ze západu plynovodem vedoucím z Norska, kterým donedávna pokrývala až 1/4 své spotřeby. Kvůli rozdílu v ceně mezi norským a ruským plynem i jím ale do ČR proudí plyn nakoupený v Rusku. ČR tedy v současnosti pokrývá takřka celou svou spotřebu ruským plynem, díky diverzifikaci tras má ale v případě krize možnost čerpat plyn z Norska. Polsko buduje terminály na zkapalněný plyn, kterými snižuje svou závislost na ruském plynu. Slovensko a Maďarsko jsou opravdu ve složitější situaci, protože dodávky z ruského plynovodu Družba mohou v současnosti nahradit pouze částečně a krátkodobě pomocí dodávek ze sousedních zemí. Tato spojení ale mají omezenou kapacitu.
Je potřeba také přemýšlet o bezpečnosti dodávek elektřiny do Evropy. Česká republika také patří do průmyslového jádra, řekl bych obnoveného průmyslového jádra, protože ten podíl průmyslové výroby na HDP v ČR je také velmi vysoký.
Vyjdeme-li z dat Eurostatu, zjistíme, že Česká republika má oproti evropskému průměru skutečně velmi vysoký podíl průmyslu. V roce 2013 šlo o 31,8 %, průměr EU byl 19,1 a průměr eurozóny 19,3 %. ČR je tak druhá nejvíce industriální země v EU, po Rumunsku.
Pro informace dodejme ještě podíly dalších segmentů ekonomiky:
zemědělství: 2,4 %
stavebnictví: 6 %
distribuční odvětví, doprova, ubytování, gastronomické služby: 19, 2 %
informační a komunikační odvětví: 4,7 %
Finanční a pojišťovací služby: 4,4 %
podnikání v oblasti realit: 7,1 %
profesní, vědecké, technické, administrativní a podpůrné služby: 6,8 %
Veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče: 15,3 %
umění, zábavní a rekreační služby: 2,4 %.
Německo prochází velkou transformací tamní energetiky.
Německo vykročilo k transformaci energetiky v roce 2010 (něm.). Transformace (něm.) má za cíl přejít od atomové energie k obnovitelným zdrojům energie. Podíl energie získávané ze slunce, větru aj. má v roce 2025 tvořit až 45 %. Do roku 2035 pak mají alternativní zdroje energie pokrýt až 60 % celkové spotřeby energie. Německá vláda k tomuto rozhodnutí dospěla (něm.) ještě před havárií jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku, katastrofa nicméně některá rozhodnutí v této otázce urychlila (ang).
_YB14.png){kind=link}