Česká republika skutečně převezme v červenci (ang.) předsednictví po Slovensku (ang.).

Česká republika skutečně díky Operačnímu programu Věda a vývoj pro inovace vystavěla (.pdf) na 48 vědecko-výzkumných center. Podle analýzy ministerstva školství je 32 z nich již kompletně dokončeno, do budoucna navíc ministerstvo plánuje do center vědy dále investovat. Část z nich byla již také podrobena evaluaci (celkem 17 center,) zbytek bude podle plánu evaluován do konce roku. Seznam všech 48 center najdete zde, je třeba sečíst projekty z první a druhé prioritní osy.

Jak dokládají data Úřadu pro výzkum, vývoj a inovace za roky 2012 - 2015 (.pdf) , v roce 2012 putovalo na tuto oblast 26 619 694 000 Kč (2,5% rozpočtu), o rok později pak 26 117 774 000 Kč (2,4% rozpočtu), v roce 2014 to bylo 26 635 306 220 (2,4% rozpočtu) a v roce 2015 jde o 26 905 375 532 Kč (2,4% rozpočtu.)

Jejich udržitelnost však ministerstvo školství vidí jako problém, který je třeba do budoucna řešit.

Německo vykročilo k transformaci energetiky v roce 2010 (něm.). Transformace (něm.) má za cíl přejít od atomové energie k obnovitelným zdrojům energie. Podíl energie získávané ze slunce, větru aj. má v roce 2025 tvořit až 45 %. Do roku 2035 pak mají alternativní zdroje energie pokrýt až 60 % celkové spotřeby energie. Německá vláda k tomuto rozhodnutí dospěla (něm.) ještě před havárií jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku, katastrofa nicméně některá rozhodnutí v této otázce urychlila (ang).

Slavkovský formát byl založen 29. ledna 2015 premiéry České republiky, Slovenska a Rakouska. Jde o formát, při němž se budou zástupci těchto zemí scházet 1 ročně. Tisková zpráva Úřadu vlády k tomu uvádí: “Premiéři se shodli na potřebě posilovat povědomí občanů všech tří zemí o společných zájmech a konkrétními výsledky jim přibližovat projekt evropské integrace. Za tímto účelem předsedové vlád formou Slavkovské deklarace přijali závazek společné trojstranné spolupráce. Součástí Deklarace je Pracovní plán, stanovující oblasti spolupráce pro rok 2015. Tyto oblasti zahrnují problematiku dopravy, energetické bezpečnosti a infrastruktury, zaměstnanosti mladých, přeshraniční spolupráce, sociální dimenze evropské integrace a spolupráce se zeměmi v sousedství EU. Předsedové vlád by se v tomto slavkovském formátu měli v budoucnu scházet jednou ročně.”

Co se týče srovnání s formátem V4, tak ten skutečně funguje na intenzivnější bázi mezi členy. Základní přehled některých setkání je dostupný na webu V4. Seznam akcí na "vysoké" úrovni uvádí přibližne 50 podujetí organizované v rámci slovenského předsednictví. Není však možné ověřit číslo 130-140 všech mítinků. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle materiálu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsou země V4 skutečně zranitelnější vůči výpadkům dodávek zemního plynu z Ruska, nežli většina EU. Podle dat citovaných v tomto dokumentu pokrývá ČR svou spotřebu zemního plynu ruským plynem z 99 %, Slovensko z 95 %, Maďarsko z 89 % a Polsko z 53 %. Co se týče diverzifikace tras, ČR má od roku 1997 možnost čerpat plyn ze západu plynovodem vedoucím z Norska, kterým donedávna pokrývala až 1/4 své spotřeby. Kvůli rozdílu v ceně mezi norským a ruským plynem i jím ale do ČR proudí plyn nakoupený v Rusku. ČR tedy v současnosti pokrývá takřka celou svou spotřebu ruským plynem, díky diverzifikaci tras má ale v případě krize možnost čerpat plyn z Norska. Polsko buduje terminály na zkapalněný plyn, kterými snižuje svou závislost na ruském plynu. Slovensko a Maďarsko jsou opravdu ve složitější situaci, protože dodávky z ruského plynovodu Družba mohou v současnosti nahradit pouze částečně a krátkodobě pomocí dodávek ze sousedních zemí. Tato spojení ale mají omezenou kapacitu.