Petr Nečas

RNDr. Petr Nečas – životopis
Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském
Hradišti. V roce 1988 ukončil studium fyziky na
Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně.
(Tématem jeho práce byla plazmová fyzika.) Později
působil jako technolog a výzkumný a vývojový pracovník
v Tesle Rožnov pod Radhoštěm.
Členem ODS se stal v roce 1991, o rok později
předsedou oblastní rady. Od června 1992 byl poslancem
a členem zahraničního výboru Parlamentu ČR za ODS, kde se zaměřoval na otázky
NATO a obrany. V září 1995 byl jmenován prvním náměstkem ministra obrany.
V této funkci působil do roku 2006.
Mandát poslance obhájil znovu ve sněmovních volbách v roce 1996. Od té doby
zastával funkci předsedy sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, člena
organizačního výboru, člena podvýboru pro zpravodajské služby a místopředsedy
Společného výboru Evropského parlamentu a Parlamentu ČR.
V dalších volbách, tentokrát mimořádných, které se konaly v roce 1998, byl znovu
zvolen poslancem. Do roku 2000 byl 1. místopředsedou poslaneckého klubu ODS.
Opětovně zastával funkci předsedy výboru pro obranu a bezpečnost. Po sněmovních
volbách v roce 2002 se stal místopředsedou výboru pro evropské záležitosti a
členem podvýboru pro reformu ozbrojených sil.
V roce 2006 byl opět zvolen, jako lídr ODS ve Zlínském kraji, poslancem Parlamentu
ČR. V koaliční vládě ODS působil od 4. září 2006 do 1. května 2009 jako ministr
práce a sociálních věcí a místopředseda vlády.
V prosinci 1999 byl zvolen místopředsedou ODS. Tuto funkci opakovaně obhájil na
dalších volebních kongresech a jako místopředseda ODS působil až do letošního
roku. Po odstoupení Mirka Topolánka 1. dubna 2010 se stal volebním lídrem ODS
pro sněmovní volby. V červnu 2010 byl na kongresu ODS zvolen předsedou strany.
Petr Nečas je ženatý. S manželkou Radkou mají čtyři děti – Ondřeje, Tomáše,
Terezu a Marii.



Filtre

TIP

Kliknite na graf pre filtrovanie podľa pravdivosti výroku daného politika

Petr Nečas

Petr Nečas

Že jsme dali další dodatečné zdroje, které snižují to tempo nárůstu cen díky obnovitelným zdrojům energie, se kterými se velmi potýkáme a které nás stojí 44 miliard a jsou bohužel důsledkem politiky minulých vlád, nikoliv vlády mé.

Výrok hodnotíme jako pravdivý."Návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů vypracovala již v roce 2003 vláda vedená premiérem Vladimírem Špidlou. Sněmovna zákon schválila až v roce 2005, navíc jej částečně pozměnila.. Zákon tehdy odhlasovali poslanci vládní koalice (ČSSD, KDU–ČSL a US–DEU) a komunisté".
Vláda P. Nečase přehodnotila svůj původní plán na snížení kompenzace zdražování výkonným energie z původních 11,7 miliard Kč na 9,7 miliardy a rozhodla se setrvat při původní částce - dodatečně tedy přidali zdroje. 

Částka 44 miliard představuje souhrnné náklady, ze kterých jsou podporováne obnovitelné zdroje energií.

Státní rozpočet České republiky pro letošní rok je o 10 miliard korun, o 10 korun miliard nižší, než byl státní rozpočet na loňský rok.

Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý

.

Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.
Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard. 

3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč. 

My jsme teď přidali například 800 milionů korun na sport, ale především na ten základní sport, na žáčky, dorostence a na tu základní sportovní činnost.

V poslední přepracované verzi rozpočtu, která byla schválena
19. prosince 2012, došlo k několika přesunům na základě pozměňovacích návrhů,
jedním z nich je i 800 milionů na podporu sportu. Informuje o tom například zpravodajský web České televize nebo Patria. Není však jasné, na co přesně jsou prostředky určeny. 

Tento
pozměňovací návrh podal Zbyněk Stanjura (ODS) a Josef Dobeš (ex-VV),
bývalý ministr školství a zakladatel Hnutí pro sport. V komentáři
na stránkách hnutí píše, že 300 milionů z této částky má jít přímo
jednotlivým tělovýchovným jednotám a klubům, zbylých 500 milionů rozdělí
sportovní svazy. Je tedy možné, že peníze půjdou na "základní sport,
žáčky, dorostence a základní sportovní činnost", ale také je možné, že
jejich konkrétní určení bude jiné. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako
neověřitelný.

Chci připomenout, že v letošním roce v porovnání s loňským rokem o 8 miliard zvyšujeme výdaje na dopravní infrastrukturu.

Na základě údajů uvedených v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2012 (pdf, strana 21) a Zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, strana 20) označujeme výrok jako pravdivý.

V
roce 2012 bylo na dopravní infrastrukturu poskytnuto 25 160 003 000 Kč,
zatímco na rok 2013 je plánováno uvolnit 33 692 947 000 Kč, tedy o 8
532 944 000 Kč více.

Zvyšujeme o téměř 4 % výdaje na školství (v letošním roce oproti loňskému, pozn.).

Zákon o stáním rozpočtu na rok 2012 uvádí výdaje na kapitolu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (.pdf) ve výši 137 851 240 000 Kč, schválený rozpočet na rok letošní (.pdf) pak na stejnou kapitolu vyčleňuje 140 411 693 000 Kč.

Meziročně tak jde o nárůst o necelá 2% (1,85%), výrok Petra Nečase je tak nepravdivý.